Od začátku roku, kdy vyšlo najevo (viz můj jiný článek a rozhovor), že v návrhu novely jsou nenápadně zahrnuty konkretizované likvidační pokuty pro školky, školy, organizátory táborů a pediatry k vynucování očkování a také ještě větší omezení přístupu neočkovaných dětí do dětských kolektivů, se proti tomu vyloženě vzbouřila rodičovská veřejnost. Petici proti represivnímu přístupu státu k očkování podepsalo za několik týdnů 17 tisíc lidí, před Ministerstvem zdravotnictví se konala se demonstrace, rodiče psali poslancům a scházeli se s nimi a vysvětlovali jim současnou neúnosnou situaci v očkování dětí.
Namísto toho, aby se poslanci ze zdravotního výboru zamysleli nad tím, zda míra represe v očkování, která nemá obdoby v žádném západním Evropském státě, je skutečně potřeba, a aby do novely zavedli odpovědnost státu za újmu způsobenou očkováním, jak je vyzval Ústavní soud, nenápadně a bez jakékoliv veřejné diskuze do návrhu vsunuli možnost očkovat děti bez souhlasu a proti vůli rodičů. Stalo se tak usnesením výboru pro zdravotnictví č. 71 ze dne 29. ledna 2015 a jeho krátkým posledním odstavcem, kterého si jeden z rodičů všiml teprve před několika dny a upozornil na něj na sociálních sítích.
V současné době je očkování dětí povinné v tom smyslu, že rodiče za jeho nesplnění mohou dostat pokutu a nemohou dítě dát do školky či některých dalších kolektivů. V žádném případě ale očkování není vynutitelné proti vůli rodičů a na očkování se plně vztahuje právo udělit informovaný souhlas nebo nesouhlas. To znamená, že před očkováním musí být rodiče informováni o očkování a jeho výhodách, rizicích, alternativách a dítě nemůže být naočkováno bez souhlasu nebo dokonce proti vůli rodičů. Vyplývá to ze zákona o zdravotních službách, který výslovně zmiňuje případy, kdy je možné provádět zdravotní zákrok bez souhlasu (a tedy i proti vůli) pacienta (či jeho zákonných zástupců), a povinné očkování mezi ně nepatří.
Právo na informovaný souhlas vyplývá z § 28 odst. 1 zákona o zdravotních službách, podle kterého „Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak.“ Blíže je svobodný a informovaný souhlas upraven v § 31 a násl. Výjimky z práva na informovaný souhlas najdeme v § 38 odst. 3-7. U dětí jde o případy neodkladné péče k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví nebo neodkladné péče při podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.
V § 38 odst. 7 je uvedeno, že „Bez souhlasu lze poskytnout též jiné zdravotní služby, stanoví-li tak zákon o ochraně veřejného zdraví.“ Podle tohoto zákona lze ovšem „bez souhlasu“ provést test na HIV ve vyjmenovaných případech, nikoliv očkování. Na očkování se tedy zatím možnost provádět jej „bez souhlasu“ nevztahuje, což před pár lety potvrdilo na dotaz spolku ROZALIO i Ministerstvo zdravotnictví.
Pozměňovací návrh přijatý poslanci zdravotního výboru by situaci zcela otočil a nové znění zmíněného odstavce 7 by umožňovalo provádět očkování bez informovaného souhlasu, což znamená proti vůli rodičů. Návrh zní takto: „Bez souhlasu se též poskytují zdravotní služby stanovené k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění zákonem o ochraně veřejného zdraví nebo v nezbytném rozsahu na jeho základě.“
Situace, kdy rodiče odmítají očkovat své dítě nebo chtějí očkování odložit, což je potenciálně riziková preventivní péče na zdravém dítěti, by se tak dostala na roveň se situací, kdy rodiče odmítají život zachraňující zákrok u dítěte v přímém ohrožení života. Prostě by se lékaři rodičů nemuseli na nic ptát, o ničem je informovat, nic vysvětlovat a zcela beztrestně by mohli jejich děti naočkovat bez ohledu na jejich názor. To je zvlášť alarmující zvlášť v situaci, kdy již nyní lékaři nerespektují možné kontraindikace u dětí a neberou ohled na zátěž v rodině a kdy jsou to právě rodiče, kteří v zájmu dítěte často žádají odklady očkování nebo individuální očkovací kalendář.
V praxi by se změna mohla znamenat, že lékař dítě naočkuje při nepozornosti rodičů, což se někdy děje již nyní. Teď by ovšem rodiče mohli lékaře zažalovat za zásah do fyzické integrity dítěte, nově by ale takové jednání bylo v pořádku. Stejně tak hrozí, že děti mohou být beztrestně očkovány bez vědomí rodičů, zatímco budou mimo dosah rodičů (ve škole, ve školce, při hospitalizaci apod.). V zahraničí se objevují případy hromadného očkování dětí ve školách, takže to není nic nereálného.
Bohužel není dohledatelné, kdo je původcem tohoto absurdního pozměňovacího návrhu, proto jsem podala na zdravotnický výbor žádost o informace a čekám na odpověď. Patrně jde o pokoutnou snahu jednoho z poslanců, která byla bez uvážení důsledků přijata ostatními, protože na zdravotním výboru se o tomto návrhu a jeho důsledcích vůbec žádná veřejná diskuze nevedla. Jen doufám, že s návrhem nemá nic společného Ministerstvo zdravotnictví, které prostřednictvím hlavního hygienika neustále opakuje, že se novelou nic nemění a že se sankce ve skutečnosti snižují.
Pokud bych měla vyjádřit k návrhu svůj osobní postoj, tak se domnívám, že jde o neskutečnou drzost a nehoráznost, na kterou by bylo adekvátní reakcí rodičovské veřejnosti dostavit se na zdravotní výbor s celou škálou vakcín a naočkovat poslance proti jejich vůli.
Závěrem připomínám, že v naprosté většině západních evropských států je očkování dobrovolné, založené na důvěře mezi rodiči a lékařem, s možností individuálního očkovacího kalendáře, odložení i odmítnutí očkování, bez jakýchkoli represí a sankcí v podobě pokut nebo vyloučení dítěte z předškolního kolektivu. V několika málo státech je očkování povinné (Belgie, Francie, Itálie), ale pouze proti 1-4 nemocem. Očkování proti vůli rodičů ovšem nemá obdobu nikde.
Zajímá Vás téma svobody v očkování?
- podpořte Ligu lidských práv, která radí rodičům na téma právo a očkování v on-line poradně www.ferovanemocnice.cz a vede strategické soudní spory k očkování
- zapište se k odběru nového newsletteru Ligy lidských práv a spolku ROZALIO –
- zapojte se do činnosti sdružení Rozalio, oslovte s tématem své poslance