Když se na problém imigrace ovšem podíváme trošku s nadhledem, nemůžeme nevidět, že se řada českých občanů v minulosti i v současnosti stěhovala a stěhuje do jiných zemí za prací a lepším životem. Která rodina nemá část příslušníků třeba v západní Evropě nebo Americe? Je pochopitelné, že někteří lidé zase mají zájem žít v České republice, ať už z důvodu ohrožení na životě ve vlastní zemi, nebo z důvodu, že je tady líp než u nich.
Také není možné ignorovat fakt, že občané České republiky a Evropy ke svému konzumu a nadspotřebě využívají až zneužívají levnou práci v jiných zemí. Kdo z nás nekupuje výrobky třeba z Číny a Afriky (viz třeba film Krev v mobilech), které byly vyrobeny za nelidských pracovních podmínek a za cenu poškozování životního prostředí v těchto zemích, což by u nás bylo v rozporu se zákony? Kdybychom si měli námi spotřebovávanou produkci vyrábět sami nebo platit dodavatelům z jiných zemí férovou cenu tak, aby místní lidé měli stejné pracovní podmínky a stejnou ochranu životního prostředí jako u nás, pak značně stoupne cena této produkce a mohli bychom si dovolit pouze zlomek současného konzumu. „Nejcivilizovanější“ část země – zejména tedy Evropa a Severní Amerika – je něco jako nádor, který vysává zbytek planety.
A tento nádor se chce najednou oplocovat, chce si udržet svoje privilegia a znemožňovat zároveň lidem z jiných částí světa, aby se také stali privilegovanými. Představa, že je možné imigraci (jev, který je starý jak lidstvo samo) zabránit, je naivní a nereálná. Imigraci je možné se snažit pouze z krátkodobého hlediska potlačovat.
Cizinci do České republiky přicházet budou a je otázka, jak s nimi budeme zacházet – zda represivně, což povede k jejich postavení mimo systém a k potlačování jejich práv, k práci na černo za špatných podmínek, k nemožnosti přístupu ke zdravotní péči a ke vzdělání apod. To navíc tradičně nejvíc postihne ty nejzranitelnější – ženy a děti. Tento přístup spolehlivě povede k nenávisti cizinců vůči České republice a jejím občanům, což může mít své negativní důsledky v budoucnu. Nebo můžeme zvolit liberálnější přístup – umožnit cizincům zařadit se legálně do systému, zaručit jim rovná práva a uplatňovat represi a vyhoštění pouze v případě, kdy se cizinec nepřizpůsobí našim zákonům a bude se dopouštět společensky škodlivé protiprávní činnosti.
V současné době čelí Evropa a hlavně jižní státy náporu imigrantů. Rozhodně je na základě platných mezinárodních smluv nelze automaticky vracet zpátky. Pokud cizinec žádá o azyl, musí být přezkoumáno, zda splňuje podmínky pro udělení azylu nebo jiné ochrany, a tento rozhodovací proces trvá delší dobu. Je nefér, aby se o žadatele o azyl staraly pouze jižní státy a Česká republika od problému dávala ruce pryč, když zároveň finančně těžíme ze svého členství v EU. Ignorování problému ze strany států, které se tváří, že se jich netýká, jedině vyostří konflikt mezi členskými státy.
Osobně mám ovšem problém s tím, že podle statistik je prý 90 % migrantů (nevím, zda i zároveň oprávněných azylantů) zastoupeno mladými zdravými muži do 30 let. Pokud víme, že situace v některých zemích je tak neúnosná, že jejich občané splňují takřka automaticky podmínky pro udělení azylu, neměli bychom pouze čekat, komu z nich se podaří sem se značnými riziky doputovat (což jsou ti nejsilnější), ale sami bychom měli nabídnout pomoc určitému počtu lidí, zejména rodinám s dětmi, a umožnit jim sem legálně a bezpečně vycestovat. Ovšem nabídnutí pomoci 15 syrským rodinám je spíše výsměchem než skutečnou pomocí odpovídající možnostem České republiky.
Otázkou je, jak přistupovat k těm, kteří jsou „pouze“ ekonomičtí migranti. U tohoto problému nelze odhlédnout od většinového postoje občanů ČR, kteří příval cizinců prostě nechtějí z důvodu svých obav, často ovšem nepodložených a iracionálních, aniž by o těchto cizincích něco věděli kromě informací ze zcela povrchních článků v médiích. Je ovšem otázkou, zda České republice příval ekonomických migrantů vůbec hrozí, neboť ČR není z mnoha důvodů jejich vysněnou destinací.
Bohužel zaznívají především extrémní názory, ať již nepřijímat žádné cizince včetně azylantů nebo naopak přijímat všechny cizince bez omezení a bez ohledu na obavy většiny občanů. Chybí racionální debata o nastavení transparentních, vyvážených a férových pravidel migrace, kterými bychom mohli ukázat, že nejsme pouze sebestředným nádorem, ale umožníme důstojnější život i jiným lidem. Obávám se ale, že my ale tím nádorem a parazitem býti chceme.
Zajímavé odkazy k prohlédnutí a přečtení na téma migrace (v angličtině):
Ilustrované skutečné příběhy Somálců, kteří se dostali do Evropy
Základní informace o migraci a azylu v Evropské unii
Web http://openborders.info/, který podporuje diskuzi na téma „otevření hranic“ a sbírá argumenty ve prospěch i neprospěch