Lidé velmi často nemají jasno v otázce práva pořizovat nahrávky jiných osob bez jejich souhlasu a bez upozornění za účelem získání důkazu o protiprávním jednání těchto osob, zejména v oblasti zdravotnictví a školství. V reakci na to jsem se rozhodla publikovat tento stručný a srozumitelný výklad platného práva.
Obecně nelze pořizovat nahrávky (zvukové nebo obrazové záznamy) bez souhlasu nahrávané osoby, ale tento souhlas není dle § 88 občanského zákoníku potřeba, pokud se nahrávka pořídí nebo použije k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob.
V takovém případě není třeba ani upozorňovat na to, že je nahrávka pořizována. Výjimkou je pořizování zvukové nahrávky soudního jednání, kdy ze zákona o soudech a soudcích vyplývá povinnost na to upozornit soudce.
Nahrávka pak může být použita k úřednímu účelu, typicky jako důkaz připojený ke stížnosti nebo žalobě. Z mojí zkušenosti vyplývá, že soudce takový důkaz provede i přes námitky protistrany, která s jejím pořízením nedala souhlas.
Názor, že lze nahrávat jen osoby při výkonu povolání, je nesprávný. Možnost použít jako důkaz nahrávku, která zachycuje projevy mj. při výkonu povolání, v minulosti dovodil Nejvyšší soud. Následně ale nový občanský zákoník právo pořizovat nahrávky upravil šířeji, takže lze pořizovat nahrávky osob nejen při výkonu povolání, ale kdykoliv, kdy je účelem ochrana práv jiných osob.
Stejně tak je nesprávný názor, že pořizování nahrávek je v rozporu s GDPR. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) dává členským státům možnost upravit a konkretizovat zvláštní situace, což představuje právě speciální úprava pořizování nahrávek v občanském zákoníku, která má přednost.
Nahrávka obecně nesmí být zveřejňována, ale za určitých výjimečných okolností lze zveřejnění ospravedlnit veřejným zájmem (zcela nepřijatelné chování nahrávané osoby na nahrávce a hrozba, že tato osoba bude poškozovat další lidi ve zranitelné situaci, např. děti, pacienty). Takto byla například zveřejněna nahrávka agresivní zdravotní sestry, která odmítla pustit matku za svými novorozenci a v době počátku covidu neměla nasazenou roušku. V takových případech lze ale doporučit nahrávku zveřejnit prostřednictvím médií.
Shrnutí
Pořizovat nahrávku lze nejen bez souhlasu nahrávané osoby, ale i bez jakéhokoli upozornění, že je pořizována nahrávka, a to za účelem ochrany svých práv nebo práv jiných osob. Nahrávku lze pak použít jako důkaz například při podání stížnosti, ale neměla by být zveřejňována.
Příklady
Učitel dětem ve škole sprostě nadává. Rodič má právo k ochraně práv svého dítěte a pořízení důkazu dát dítěti nahrávací zařízení, kterým bude pořízen důkaz pro účely stížnosti.
Rodič jde na schůzku s ředitelem školy a dalšími pracovníky školy, kde očekává nekorektní jednání a nátlak. Rodič má právo k ochraně svých práv i práv svého dítěte pořídit bez upozornění ostatních účastníků schůzky nahrávku tohoto jednání a pak ji použít pro účely stížnosti.
Rodič telefonuje lékaři s cílem zaregistrovat svoje dítě a očekává, že lékař si bude klást nezákonné podmínky (odmítnutí zaregistrovat děti po domácím nebo ambulantním porodu, nebo v případě odmítání očkování). Rodič má právo pořídit bez upozornění nahrávku hovoru.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
§ 86
Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.
§ 87
(1) Kdo svolil k použití písemnosti osobní povahy, podobizny nebo zvukového či obrazového záznamu týkajícího se člověka nebo jeho projevů osobní povahy, může svolení odvolat, třebaže je udělil na určitou dobu.
(2) Bylo-li svolení udělené na určitou dobu odvoláno, aniž to odůvodňuje podstatná změna okolností nebo jiný rozumný důvod, nahradí odvolávající škodu z toho vzniklou osobě, které svolení udělil.
§ 88
(1) Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob.
(2) Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.
§ 89
Podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka také pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství.
§ 90
Zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů 2016/679 (GDPR)
Článek 6
Zákonnost zpracování
1. Zpracování je zákonné, pouze pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek a pouze v odpovídajícím rozsahu:
První pododstavec písm. f) se netýká zpracování prováděného orgány veřejné moci při plnění jejich úkolů.
2. Členské státy mohou zachovat nebo zavést konkrétnější ustanovení, aby přizpůsobily používání pravidel tohoto nařízení ohledně zpracování ke splnění odst. 1 písm. c) a e) tím, že přesněji určí konkrétní požadavky na zpracování a jiná opatření k zajištění zákonného a spravedlivého zpracování, a to i u jiných zvláštních situací, při nichž dochází ke zpracování, jak stanoví kapitola IX.