Reklama
 
Blog | Zuzana Candigliota

Brněnský šatník pro samoživitele Vesna podmiňuje pomoc očkováním

Obrátila se na mě moje známá (celý text jejího e-mailu níže), která dříve vykonávala dobrovolnickou činnost v brněnském Šatníku pro samoživitele Vesna, ale na základě přístupu šatníku se rozhodla dobrovolničení spočívající v třídění oblečení ukončit. Nesouhlasí totiž s vynucováním si očkování proti onemocnění covid-19 jak po dobrovolnících, tak i po klientech.

Odmítá totiž samozvaným kontrolorům sdělovat, zda je nebo není očkovaná, protože to považuje za svůj osobní údaj, po kterém jim nic není. Ale ještě více znechucená je podmiňováním pomoci lidem v hmotné nouzi očkováním. Šatník, který provozuje VESNA – ženský vzdělávací spolek, je totiž něco jako sekáč zdarma pro samoživitele a sociálně slabé.

Obrátila se na mě s dotazy, jak je to vůbec právně, zda vůbec může kontrolovat doklady o očkování „spolek ženských“, který se rozhodl, že bude dělat nějakou prospěšnou činnost a při ní jako vedlejší efekt nutit lidi k očkování, a jak je to s ochranou osobních údajů.

Sdělila jsem jí, že bych takové jednání řešila hlavně zveřejněním jednání těchto „samaritánek“, protože je odporné z lidského hlediska vnucování své očkovací ideologie druhým a nerespektování toho, že někdo může mít ohledně očkování jiný názor, a to zvlášť za situace, kdy dochází ke zneužití postavení „pomáhající organizace“ vůči zranitelným osobám. Mně osobně tento přístup šatníku přijde stejný, jak když některé náboženské spolky vykonávající „bohulibou“ činnost vnucují při své pomoci svoji ideologii, například zákazy potratů apod. Vnucování očkování je podobná ideologie – omezování svobody jednotlivce v rozhodování o svém těle a zdraví pod rádoby prospěšnou záminkou. Ale všechno zlé je pro něco dobré – tato covidí doba přispěla nepochybně k jednomu – k odkrytí pravých charakterů lidí.

Neřešila bych jednání těchto bezpáteřních lidí právně, ale můj názor je ten, že tento spolek po právní stránce postupuje srovnatelně, jak kdyby odmítl poskytovat služby ve stejném rozsahu osobám tmavší barvy pleti. Ze strany právníků zaznívá názor, že nelze nevpustit zákazníka do provozovny nebo podmiňovat poskytnutí služby tím, zda je spotřebitel očkován, pokud takové opatření není výslovně nařízeno ze strany státu. Samozřejmě je otázkou, zda se ochrana zákazníků šatníku použije i v situaci, kdy bezplatné služby a zboží poskytuje netransparentní „spolek ženských“. Nicméně jejich jednání podle mého názoru naplňuje definici nekalé soutěže (jednání v rozporu s dobrými mravy způsobilé přivodit újmu zákazníkům) a stejně tak je problematické vynucování si sdělování osobních údajů, které rozhodně není svobodné a nepodmíněné.

Zde je e-mail s popisem praktik Šatníku pro samoživitele Vesna:

Ahoj,

ráda bych se zeptala na tvůj názor ohledně podmínek pro klienty brněnského šatníku pro samoživitele, který provozuje ženský vzdělávací spolek Vesna. Jedná se vlastně o secondhand zadarmo, kde si samoživitelé, samoživitelky a další potřební mohou po předložení dokladu o své situaci vzít oblečení pro sebe a své děti, potřeby do domácnosti, drogerii a další nutné věci. Brněnský šatník byl inspirován podobnými šatníky v jiných městech, na jejichž vzniku má zásluhu televizní reportérka Nora Fridrichová. Do šatníku jsem docházela jako dobrovolnice a pomáhala s tříděním darovaných věcí. Šatník v Brně měl na podzim provozní pauzu, v listopadu 2021 bylo jeho fungování obnoveno. Od koordinátorky mi došel email s informací, že po dobrovolnících bude v souvislostí s pandemií covid-19 vyžadován tzv. doklad o bezinfekčnosti a o podmínkách pro klienty se v něm psalo následující:

„Vzhledem k situaci jsme se rozhodli pro poměrně tvrdé opatření – budeme žádat potvrzení o očkování nebo prodělané nemoci i po návštěvnících. Máme k tomu několik důvodů:
– Ochrana dobrovolníků a ostatních návštěvníků, nikdo z nás nechce strávit Vánoce v posteli nebo v nemocnici.

– Jsme možná jediná síla, která návštěvníky přiměje k očkování (nejsme sociální služba, můžeme si nastavit pravidla bez ohledu na výjimky ministerstva zdravotnictví).

– V komunitě našich návštěvníků jsou velmi rozšířené dezinformace, v důsledku toho je tam obrovské množství nemocných, v mnoha rodinách zažili i úmrtí. Přesto velká část z nich nebere epidemii vážně a nedodržuje ani základní opatření. 

– Návštěvníkům zároveň pošleme seznam očkovacích míst bez registrace a jako „vstupenku“ uznáme i první dávku.“

Uvedené důvody se mi nezdají být přesvědčivé, neboť je již delší dobu známo, že očkování nezabraňuje šíření infekce. Nebylo mi také jasné, odkud provozovatelky berou jistotu, že pokud by se v rodinách klientů dodržovala opatření, k úmrtím by nedošlo. Na tyto věci jsem se koordinátorky tedy zeptala a zároveň jí sdělila, že já osobně odmítám rozlišovat lidi na očkované a neočkované a podmiňování sociální nebo jiné pomoci očkováním považuji za nepřijatelné. Doslova mi odpověděla, že je nad veškeré jejich povinnosti riskovat kontakt s lidmi, kteří nejsou očkovaní a pohybují se ve vysoce rizikovém prostředí. Koordinátorkou šatníku použité formulace mi navíc evokují dojem, že klienti nejsou chápání jako rovnocenní jedinci s nárokem na vlastní názor a není s nimi zacházeno respektujícím způsobem. Do toho mi zapadá i situace z minulého léta, kdy jako zábavná historka v šatníku kolovalo, jak se na klienty jednou muselo křičet (nebyla jsem tomu přítomná), protože nebyli nějakým způsobem „zvladatelní.“ Ale to už je mimo problematiku covidu.

Zdá se mi tedy spíše, že provozovatelky brněnského šatníku pro samoživitele využívají své situace, kdy jsou pro řadu lidí v hmotné nouzi významným poskytovatelem pomoci a z této svojí pozice se snaží klienty a klientky přimět k očkování. Ostatně je to v citovaném emailu i jasně přiznáno. Rozhodnutí o uznávání první dávky považuji za zcela svévolné a doporučení očkovacích míst bez registrace za nezodpovědné. Rozhodne-li se člověk pro vakcinaci, měl by svůj zdravotní stav konzultovat s praktickým lékařem, který jeho anamnézu zná a až poté přistoupit k očkování.

Pro pořádek je třeba dodat, že neočkovaní klienti a klientky do prostor šatníku nesmí vstoupit, ale na požádání jim jsou připraveny balíčky věcí, které potřebují a které jim pak jsou předány. Na rozdíl od očkovaných si však nesmí jednotlivé oděvy apod. sami vybrat a věci jsou jim přiřazeny. Považuji za nedůstojné části klientely odepřít výběr dle vlastního vkusu a potřeb pouze na základě rozhodnutí provozovatelek šatníku, které šíření infekce stejně nezabrání a není pojistkou pro do šatníku docházející dobrovolnice, že se neinfikují. Pro minimalizaci rizika přenosu nemoci by podle mého názoru bylo spíše třeba provoz celého šatníku omezit na formu balíčků nebo třeba výdejního okénka, a to pro všechny klienty bez rozdílu.

Celá situace bohužel trvá. Navzdory poznatkům o snížené účinnosti očkování v situaci současného šíření varianty omikron jsou do šatníku vpouštěni stále jen klienti a klientky s potvrzením o očkování či prodělání nemoci.

Osobně naprosto respektuji rozhodnutí kohokoli nechat se očkovat, ale stejně tak i možnost vakcinace nevyužít. Podle mého názoru je ale naprosto nepřijatelné podmiňovat pomoc lidem v hmotné nouzi očkováním. Navíc není zřejmé, jakým způsobem mají provozovatelky šatníku ošetřené zacházení s citlivými osobními informacemi klientů.

Díky za tvůj názor a zdravím, Alice

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama