Komentář vyšel dne 3. 9. 2013 v Lidových novinách v rubrice Názory pod názvem „Porodní asistentky trnem v očích lékařů“
Soudci jako ostatní laická veřejnost podléhají masáži ohledně údajné nebezpečnosti porodů doma, kterou neustále přiživují někteří lékaři, představitelé lékařských společností a státní úředníci. Ti označují porod doma slovy jako hazard, neskutečné riziko či nezodpovědnost.
Co na tom, že jejich postoje jsou nepodloženou manipulací? Podle výsledků celé řady zahraničních výzkumů vychází u rodiček s nízkým rizikem srovnatelná bezpečnost porodů, ať už probíhají doma, v porodním domě, nebo v nemocnici. Laicky řečeno, porody doma i v nemocnici skončí stejným promile poškozených dětí i matek bez ohledu na přítomnost přístrojů a lékařů. Mezinárodní federace gynekologů a porodníků dokonce prohlásila, že je porod doma s porodní asistentkou bezpečnou variantou péče, která by měla být dostupná. Stejný postoj má Světová zdravotnická organizace.
Vzhledem k tomu, že lékaři (a nikoliv odborníci na medicínskou statistiku nebo porodní asistentky) u nás ovládají diskurz ohledně bezpečnosti péče u porodu, jsou tímto ovlivněni i soudci, kteří posuzují odpovědnost porodních asistentek při nepříznivém následku domácího porodu. Ti pak jako znalce jmenují výhradně lékaře, kteří posoudí správnost postupu porodní asistentky.
Lékaři pak svoje posudky založí na tom, že už samotné vedení porodu v domácnosti je postupem „non lege artis“ a že na vině je „přesvědčení stoupenců alternativních postupů“. Pochybení porodní asistentky pak spočívá v tom, že neodeslala ženu do porodnice či nezavolala záchrannou službu, přestože v době, kdy tak měla dle znalců učinit, nic nenasvědčovalo komplikacím.
Na základě posudků mají soudci jasno – došlo k pochybení. Ostatní důkazní návrhy obhajoby zamítnou pro „nadbytečnost“. Přitom podle ustálených pravidel při posuzování pochybení zdravotníků by měl postup posuzovat zdravotník stejné odbornosti. Tedy v případě porodních asistentek zase porodní asistentka. Názor jiné profese by měl být doplňující. A to zvlášť v případě porodů doma, kde je u nás obecně známý nepřátelský postoj lékařských společností k tomuto typu porodů, stejně jako k asistentkám, které u nich pomáhají.
Předpokladem vzniku odpovědnosti za trestný čin je v těchto případech mimo jiné porušení právní povinnosti a příčinná souvislost mezi jednáním porodní asistentky a škodlivým následkem, tedy že asistentka skutečně poškození dítěte způsobila. V těchto procesech ovšem porodní asistentky žádnou svoji zákonnou povinnost neporušují, protože péče u porodu mimo nemocnici jednoduše nijak upravena není. Neporušují ani mezinárodní odborné standardy pro domácí porody. Jediné, co porušují, je představa českých lékařů.
Ani příčinná souvislost není dána. Jednak porod doma není rozhodnutím porodní asistentky, ale rodičky a porodní asistentka pouze napomáhá k zvýšení bezpečnosti této volby. Především pak soudy opomíjí skutečnost, že újma na zdraví dítěte v důsledku vzácných a nepředvídatelných vad by stejně tak mohla nastat v porodnici, kde ročně zemřou stovky dětí.
Není vyloučeno, že porodní asistentka zásadním způsobem při domácím porodu pochybí, a měla by za to nést odpovědnost. V takovém případě jí ovšem musí být umožněno předkládat důkazy na svoji obhajobu, správnost jejího postupu by měly posoudit odbornice stejného oboru v souladu s vědeckými poznatky a uznávanými standardy pro péči u porodu doma. A hlavně by u všech zdravotníků při nedbalostním provinění mělo mít přednost projednání před civilním soudem o finanční náhradě poškozeným, a nikoliv kriminalizace, která má být až krajním prostředkem.
(Autorem fotky je Francesco Gazzola)