Vyloučeni byli i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, která přitom zřízení pracovní skupiny iniciovala, i dřívější předseda pracovní skupiny a poslanec Aleš Roztočil, který byl přístupný ke změnám v porodnické péči a uznává její současné nedostatky.
Namísto odborného a transparentního řešení současného nezdravého stavu českého porodnictví, se úředníci ministerstva snaží pokoutným a intrikářským způsobem zakonzervovat systematické porušování práv a zájmů žen a dětí. V pracovní skupině zůstali jen lékaři s totalitním přístupem k ženám a jejich dětem, kteří považují systém za „dobře fungující“.
To je jednoduše skandální.
Vyhozené členky přicházely s odbornými podklady
Každý se může přesvědčit sám, jaké návrhy a podklady předkládaly vyhozené členky pracovní komise biostatistička Markéta Pavlíková, porodní asistentky Marie Vnoučková z Unie porodních asistentek a Radmila Dorazilová z České konfederace porodních asistentek a právnička Adéla Hořejší.
Jednalo se o soubor návrhů pro pracovní skupinu podložený řadou příloh, shrnutí zahraničních studií zabývajících se péčí porodní asistentky, právní analýzu současného stavu v porodnictví a mnoho dalšího.
Lékaři nabízí jen jedovaté sliny proti porodům doma
Do čela pracovní komise v novém složení byl dosazen Ferdinand Polák, náměstek ministra pro zdravotní péči. V pracovní skupině zůstali Jaroslav Feyreisl a Vladimír Dvořák z České gynekologické a porodnické společnosti, Martin Čihař z České neonatologické společnosti a Hana Cabrnochová z Odborné společnosti praktických dětských lékařů.
Jaroslav Feyreisl je ředitel porodnice v Podolí a nový místopředseda pracovní skupiny. Na můj dotaz – jak by reagoval na to, když rodička odmítne monitoring kardiotokografem, který jsem mu položila na semináři v Poslanecké sněmovně k domácím porodům v minulém roce, odpověděl, že by takovou rodičku vyhodil. Ve své nemocnici bez zákonného podkladu vybírá vydírací poplatek ve výši 1.500 Kč za přítomnost doprovodu ženy u porodu a také zavedl nezákonné a nedůstojné registrace rodiček.
Vladimír Dvořák zase otevřeně uráží jak ženy, které se rozhodnou rodit doma, tak i porodní asistentky: „Ještě jsem neviděl živou ženu, která by chtěla rodit doma. Jsou to fanatičky, naprostá minorita, a pár porodních asistentek, které byly tak neschopné, že je vyhodili z porodnice.“ Jak lze s takovým člověkem diskutovat v rámci pracovní skupiny, to si představit neumím. Mimochodem jednou z těchto „fanatiček“ je i jedna z nejznámějších českých ekonomek Markéta Šichtařová, kterou jistě nelze podezírat z toho, že si neumí spočítat, kde je pro ni porod bezpečnější.
Oba výše uvedení pánové zastupují Českou gynekologickou a porodnickou společnost, jejíž oficiální stanovisko k domácím porodům je až hystericky negativní.
Čihař sám sebe nazývá „zarputilým bojovníkem proti domácím porodům“, nazývá je „obrovským rizikem a porodní asistentky, které u nich pomáhají, jsou podle něj „vysoce nezodpovědné“. Za Českou neonatologickou společnost prohlásil, že se rozhodně v zájmu dětí razantně postaví proti domácím porodům.
Pozoruhodné je ovšem to, že jiný názor než tito pánové má uznávaná mezinárodní autorita – Mezinárodní federace gynekologů a porodníků (FIGO), podle které existují pádné důkazy o tom, že porod mimo porodnici asistovaný porodní asistentkou je bezpečný a tato možnost by matkám neměla být odpírána. Federace vyzvala k rychlému řešení otázky respektování práv žen. Stejně tak Světová zdravotnická organizace považuje volbu ženy ohledně místa porodu včetně porodu doma jako prospěšnou.
Hana Cabrnochová, u níž není zřejmé, zda vykonává více profesi lékařky nebo PR agenta výrobců vakcín, zase opakovaně podporuje možnost pediatrů odmítat přijímat do péče děti narozené doma nebo na žádost předčasně propuštěné z porodnice. Tato lékařka hájí zájmy dětí asi stejně, jako její manžel svými elektronickými zdravotními knížkami zájmy pacientů a úspory ve zdravotnictví.
Když v předchozí pracovní skupině Aleš Roztočil s Monikou Šimůnkovou připravili k projednání kompromisní návrh závěrů pracovní skupiny, výše uvedení lékaři si připravili prohlášení, které na jednání přečetli a jednání demonstrativně opustili, což lze hodnotit jako jednání nedospělých jedinců, nikoliv zástupců odborných společností.
Pokud je podle nynějších lékařských zástupců v pracovní skupině současný systém péče naprosto v pořádku, pak je otázka, jakou činnost může pracovní skupina vyvíjet kromě holedbání se, jak je porodnictví v Česku úžasné. Předseda skupiny a náměstek Ferdinand Polák zase může přispět svou troškou do mlýna o tom, jak by kriminalizoval rodičky za porod doma.
V podstatě lze shrnout, že od „odborné“ pracovní skupiny k porodnictví v současném složení lékařů a zástupců ministerstva, zdravotních pojišťoven a jedné zástupkyně zdravotních sester lze očekávat řešení současného porušování práv žen a dětí asi tak, jak by od spolku bachařů bylo možné čekat návrhy k respektování důstojnosti vězňů.
Kdo stojí za intrikami na ministerstvu?
Tyto osoby je třeba pojmenovat – úřednice Irena Köhlerová a Helena Sajdlová.
Köhlerová se podle sdělení bývalých členek snažila činit nejrůznější obstrukce, např. odmítla nechat nakopírovat materiály k projednání na skupině, přestože dle statutu pracovní skupiny bylo povinností ministerstva zjistit administrativní a technické zázemí, tedy logicky i běžný kancelářský servis jako je kopírování. Dále Köhlerová ministra vyrozuměla o tom, že v rámci pracovní skupiny nebyl prostor k věcným diskuzím a konkrétním návrhům, protože se „bohužel diskuze opakovaně stáčela ke kontroverzním domácím porodům“. Zajímavé ovšem je, že z toho důvodu byly vyloučeny ze skupiny právě ty členky, které tyto konstruktivní odborné návrhy předkládaly, a nikoliv lékaři, kteří svou činnost ve skupině naplňovali především jen brojením proti domácím porodům.
Helena Sajdlová je známá tím, že zpackala přijetí zdravotnických zákonů, které se musely rychle novelizovat a jejichž problematická ustanovení musel dokonce zrušit Ústavní soud. Ostudu ovšem Sajdlová napáchala i v oblasti porodnictví, když se účastnila setkání mezinárodní konference porodních asistentek v Senátu a po svém úvodním příspěvku, jak je péče u nás skvělá, arogantně odešla, aniž by vyslechla příspěvky zástupkyň Světové zdravotnické organizace a Mezinárodní konfederace porodních asistentek.
Co se týče pracovní skupiny, Sajdlová svůj rozvracečský přístup ukázala ve zvacím dopise určeném Feyreislovi, kde ho vyzývala, aby přinesl argumenty týkající se rizik porodu v domácnosti, a nabádala, že by bylo dobré mít k dispozici údaje o počtu žen, u kterých došlo ke komplikacím u porodu doma. Ptám se, proč ho Sajdlová nevyzvala spíše k tomu, aby popsal rizika v porodnicích?
Pokud chce pan ministr změnit docílit tolik potřebných změn, tak se musí mít nejen odvahu postavit se mocným zájmovým skupinám z řad lékařů, ale též pochopitelně vypsat výběrové řízení na místa nekompetentních úředníků.
Co je prohnilého v českém porodnictví?
Závěrem bych ráda zdůraznila, že v tématu porodnictví rozhodně nejde jen o porody doma, jak je často prezentováno. Problém je jednoduše v tom, že celý systém péče je nesvobodný a bez možnosti volby, nerespektuje vědecké poznatky ani potřeby žen a dětí a jde stále ve šlépějích mocenského přístupu založeného na nařizování:
- Nejsou respektována zásadní práva a svobody žen, jako je právo se svobodně rozhodovat o přijetí nabízené péče, právo být srozumitelně a pravdivě informována, právo odmítnout nabízený postup, právo rozhodovat o způsobu porodu a poloze při porodu, právo na nepřetržitý kontakt s dítětem, právo rozhodovat o péči o dítě a právo odejít se zdravým dítětem předčasně z porodnice, právo na bezplatnou přítomnost podporující osoby u porodu.
- Není respektováno právo dětí na přístup ke zdravotní péči. Děti narozené doma nebo dříve propuštěné z porodnice praktičtí dětští lékaři odmítají přijmout do péče.
- Nejsou respektovány psychosociální potřeby ženy a dítěte. Namísto toho, aby ženu celým obdobním provázel jeden zdravotní pracovník, kterému žena důvěřuje, předávají si ji desítky anonymních zdravotníků. Jestli se ženě dostane empatické podpory během porodu, závisí na tom, jaká je v porodnici zrovna směna.
- Nejsou respektována doporučení Světové zdravotnické organizace založená na vědeckých poznatcích. V porodnicích se stále provádí řada rutinních postupů, které buď nemají opodstatnění nebo vyloženě škodí, např. poloha na zádech během porodu, nadměrné provádění nástřihů hráze, omezování jídla a pití, tlačení na břicho a mnoho dalšího.
- Není dostupná komplexní a kontinuální péče porodních asistentek – odbornic na normální těhotenství, porod a šestinedělí, neexistují alternativy k porodnicím – porodní domy s porodními asistentkami. Lékaři se snaží si zachovat svoji mocenskou monopolní pozici.